Blog→Praxe
ProgramováníPro začátečníky

Git a GitHub pro začátečníky: k čemu jsou a jak nahrát první projekt

2. 7. 2026 · 10 minut čtení

Smazali jste si někdy omylem soubor, na kterém jste pracovali celý víkend? Nebo máte ve složce projekt_final_v3_OPRAVDU_final.zip? Přesně na tohle vznikl Git — nástroj, který si pamatuje každou verzi vašeho kódu a umí se k ní kdykoli vrátit. A GitHub k tomu přidává místo na internetu, kde své projekty zálohujete, sdílíte a ukazujete světu. V tomto článku si lidsky vysvětlíme, co Git a GitHub jsou, k čemu je využijete už jako začátečníci, a krok za krokem si projdeme, jak na GitHub nahrát svůj první ukázkový projekt.

Vývojářka pracuje na notebooku polepeném samolepkami GitHub Octocat

Octocat — maskot GitHubu — na notebooku vývojářky. Foto: Christina Morillo, Pexels

Co je Git a proč ho používají všichni

Git je verzovací systém (version control system) — program, který sleduje změny ve vašich souborech a ukládá jejich historii. Představte si ho jako nekonečné „uložit jako…“, které ale nezakládá kopie souborů, nýbrž úhledné snímky celého projektu v čase. Každý takový snímek se jmenuje commit a nese popisek, autora a přesný obsah všech souborů v daný okamžik. Kdykoli se můžete podívat, co a kdy se změnilo, a kdykoli se vrátit k libovolné starší verzi — žádná změna se neztratí.

Git napsal v roce 2005 Linus Torvalds (autor Linuxu), protože potřeboval spravovat vývoj linuxového jádra, na kterém pracují tisíce lidí najednou. Dnes je Git de facto standard: používá ho prakticky každá softwarová firma na světě a podle průzkumů přes 90 % vývojářů. Proto se znalost Gitu objevuje i v inzerátech na juniorní pozice — nikdo po vás nebude chtít expertní triky, ale add, commit a push se očekávají automaticky.

Rychlá intuice

Git je „stroj času“ pro vaši složku s projektem. Vy řeknete „tento stav si zapamatuj“ (commit) a Git si ho uloží navždy. Pokazíte-li něco zítra, vrátíte se k dnešnímu stavu jedním příkazem — bez kopírování složek a bez final_v3 v názvu souboru.

Git vs. GitHub: jaký je mezi nimi rozdíl

Začátečníkům se ta dvě jména často pletou, přitom je rozdíl jednoduchý. Git je program, který běží u vás na počítači a hlídá historii projektu. GitHub je webová služba (dnes vlastněná Microsoftem), kam můžete své gitové projekty nahrát — něco jako „cloudové úložiště pro kód“, ale s mnohem větší přidanou hodnotou: webovým prohlížením kódu a historie, správou chyb (issues), diskusemi, spoluprací více lidí i vlastním profilem, který funguje jako veřejné portfolio. Git funguje i úplně bez GitHubu; GitHub bez Gitu ne.

GitHub navíc není jediný — stejný princip nabízejí i GitLab nebo Bitbucket. Pro začátek ale doporučujeme GitHub: je zdarma (i pro soukromé repozitáře), má největší komunitu a náboráři ho znají. Studenti navíc dostanou Student Developer Pack s hromadou služeb zdarma.

K čemu Git a GitHub využijete už jako začátečníci

Častá námitka zní: „Vždyť programuju sám/sama, nač mi je nástroj pro týmy?“ Jenže právě začátečníkům Git a GitHub pomáhají nejvíc:

  • Záloha, která přežije cokoliv — umře disk, ztratí se notebook? Projekt je na GitHubu. git clone a za minutu pokračujete jinde.
  • Vracení chyb — experiment nevyšel a kód je rozbitý? Vrátíte se k poslednímu commitu a je to. Git vám dodá odvahu zkoušet věci, protože nic nezničíte nenávratně.
  • Portfolio pro náboráře — u juniorů je GitHub profil často to první, co si firma otevře. Pár dotažených ukázkových projektů řekne víc než odstavec v CV.
  • Deník učení — historie commitů je záznam vašeho pokroku. Za půl roku se podíváte zpět a uvidíte, kolik jste se naučili.
  • Spolupráce a open source — až budete chtít přispět do cizího projektu nebo pracovat v týmu, budou Git a GitHub ta cesta, kterou to celé poteče.
  • Web zdarma — přes GitHub Pages jde z repozitáře jedním kliknutím udělat veřejná webová stránka, třeba pro vaše portfolio.

Základní pojmy a jak spolu souvisí

Než začneme psát příkazy, ujasněme si slovník. Celý každodenní koloběh Gitu se točí kolem čtyř míst, mezi kterými se změny posouvají třemi příkazy:

Pracovní složkasoubory, kteréupravujeteStaging areazměny připravenék uloženíLokální repozitářhistorie commitů(.git)GitHubvzdálený repozitářv cloudugit addgit commitgit pushváš počítačinternetgit clone / git pull
Cesta změny: v pracovní složce soubor upravíte, příkazem git add ho připravíte, git commit uloží snímek do lokální historie a git push historii nahraje na GitHub.
Pojem Co to je Lidsky řečeno
repozitář (repo) Složka projektu, jejíž historii Git sleduje „projekt pod dohledem Gitu“
commit Uložený snímek projektu s popiskem „zapamatuj si tento stav“
staging area Předsíň — seznam změn, které půjdou do příštího commitu „tohle chci uložit“
branch (větev) Paralelní linie vývoje, výchozí se jmenuje main „pískoviště na zkoušení“
remote / origin Vzdálená kopie repozitáře, typicky na GitHubu „záloha v cloudu“
push / pull Odeslání commitů na GitHub / stažení novinek z GitHubu „nahraj / stáhni“
clone Stažení celého repozitáře včetně historie „zkopíruj si projekt k sobě“
Tabulka 1: Sedm pojmů, se kterými vystačíte první měsíce

Větve a slučování (merge) zatím řešit nemusíte — pro první projekty bohatě stačí jedna větev main. Až budete chtít jít dál, doporučujeme si větvení naklikat v interaktivním hřišti Learn Git Branching (je i v češtině).

Instalace a první nastavení

Git stáhnete z git-scm.com (Windows, macOS i Linux). Na Windows instalátor přidá i Git Bash — terminál, ve kterém fungují všechny ukázky z tohoto článku. Po instalaci se Gitu představte; jméno a e-mail se zapisují ke každému commitu:

Bash
$ git --version
git version 2.50.1

$ git config --global user.name "Jana Novakova"
$ git config --global user.email "jana.novakova@example.com"

To je vše — nastavení je jednorázové a platí pro celý počítač. Pokud vám je příkazová řádka zatím nepříjemná, existuje i oficiální aplikace GitHub Desktop, kde totéž naklikáte myší. Doporučujeme ale aspoň základní příkazy zvládnout v terminálu — budou fungovat všude a pochopíte díky nim, co se opravdu děje.

První repozitář krok za krokem

Řekněme, že máte složku kalkulacka s malým projektem v Pythonu — pár souborů, které chcete začít verzovat. Otevřete v ní terminál a spusťte:

Bash
$ cd kalkulacka
$ git init
Initialized empty Git repository in C:/projekty/kalkulacka/.git/

$ git status
On branch main
No commits yet
Untracked files:
  kalkulacka.py
  testy.py

git init ze složky udělal repozitář (vznikla skrytá podsložka .git, kde Git schovává historii). git status je váš nejlepší kamarád — kdykoli si nejste jistí, co se děje, zavolejte ho; vypíše, které soubory se změnily a co Git čeká. Teď uložíme první snímek:

Bash
$ git add .
$ git commit -m "Prvni verze kalkulacky"
[main (root-commit) f3a9c21] Prvni verze kalkulacky
 2 files changed, 84 insertions(+)

git add . připravil všechny soubory do staging area a git commit -m je uložil s popiskem. Odteď je tenhle stav projektu navždy zapamatovaný. Dál už jen opakujete koloběh: upravíte kód → git add . → git commit -m "co jsem udělal(a)". Commitujte klidně po malých krocích — pokaždé, když něco funguje.

Jak nahrát projekt na GitHub

Zatím historie žije jen u vás na disku. Přesuneme ji na internet — potřebujete k tomu (zdarma) účet na github.com:

  • 1. Založte repozitář na GitHubu. Vpravo nahoře klikněte na + → New repository, zadejte název (ideálně stejný jako složka, tedy kalkulacka), zvolte Public a nezaškrtávejte „Add a README file“ (README už brzy vytvoříme lokálně). Potvrďte Create repository.
  • 2. Propojte lokální repozitář s GitHubem. GitHub vám po založení ukáže adresu repozitáře — tu předáte Gitu jako origin (tak se tradičně říká hlavnímu vzdálenému repozitáři).
  • 3. Nahrajte commity. První push spustí přihlášení — na Windows a macOS se otevře prohlížeč a stačí potvrdit (o zbytek se postará Git Credential Manager).
Bash
$ git remote add origin https://github.com/jananovakova/kalkulacka.git
$ git push -u origin main
Enumerating objects: 4, done.
Writing objects: 100% (4/4), 1.32 KiB | 1.32 MiB/s, done.
To https://github.com/jananovakova/kalkulacka.git
 * [new branch]      main -> main

Hotovo — obnovte stránku repozitáře na GitHubu a uvidíte své soubory i historii commitů. Od této chvíle po každé práci stačí git push a záloha na internetu je aktuální. Díky přepínači -u při prvním pushi si Git zapamatoval, kam se odesílá.

README a .gitignore: vizitka a koš vašeho projektu

Dva malé soubory dělají z „nějaké složky s kódem“ projekt, který se dobře čte. README.md je první, co návštěvník repozitáře uvidí — GitHub ho zobrazí přímo na úvodní stránce. Napište do něj (klidně česky): co projekt dělá, jak ho spustit a co jste se na něm naučili. Formát Markdown zvládnete za deset minut — nadpisy přes #, seznamy přes -, kód přes zpětné apostrofy.

.gitignore naopak říká, co do repozitáře nepatří: dočasné soubory, virtuální prostředí, složky s balíčky. Pro pythonní projekt vypadá základ takto:

Text
# .gitignore
__pycache__/
.venv/
*.pyc
.env

Na github.com/github/gitignore najdete připravené šablony pro každý jazyk. A pozor na řádek .env — soubory s hesly a API klíči nesmí do repozitáře nikdy (viz časté chyby níže).

GitHub jako portfolio, které za vás mluví

Dvě programátorky společně procházejí kód na notebooku

Kód na GitHubu si přečte kamarádka, mentor i náborář. Foto: Christina Morillo, Pexels

Až budete mít na GitHubu dva tři projekty, věnujte hodinu tomu, aby profil dobře vypadal — je to nejlevnější kariérní investice, jakou jako začátečníci můžete udělat:

  • Každý projekt má pořádné README — s popisem, návodem na spuštění a ideálně screenshotem. Repozitář bez README vypadá jako rozdělaná práce.
  • Připněte si to nejlepší — na profilu jde připnout (pin) až 6 repozitářů; vyberte ty dotažené, ne všech 30 pokusů.
  • Smysluplné popisky commitů — „Přidání testů dělení nulou“ řekne víc než „update“ nebo „asdf“. Náboráři historii commitů opravdu otevírají.
  • Zelená zahrádka — graf příspěvků na profilu ukazuje pravidelnost. Commitovat dvakrát týdně po troškách vypadá (a učí vás) líp než jednou za měsíc obří balík.
  • Profilové README — repozitář pojmenovaný stejně jako váš účet se zobrazí na profilu jako vizitka: kdo jste, co se učíte, na čem děláte.

Mimochodem — i v době AI asistentů má tohle všechno smysl. Proč se vyplatí základům rozumět, i když kód pomáhá psát umělá inteligence, jsme rozebrali v článku Proč se má cenu učit programovat i v době AI a vibe codingu.

Časté chyby začátečníků (a jak se jim vyhnout)

  • Hesla a API klíče v repozitáři. Nejvážnější chyba — veřejný repozitář čtou i roboti, kteří uniklé klíče zneužijí během minut. Tajnosti patří do .env, a .env do .gitignore. Když už klíč unikne, nestačí ho smazat commitem (v historii zůstává!) — musíte ho hlavně zneplatnit u poskytovatele.
  • Commit jednou za měsíc. Obří commit „hotovo vše“ vás připraví o hlavní výhodu Gitu — možnost vrátit se k mezikroku. Commitujte malé, funkční celky.
  • Binární balast. Videa, databáze, node_modules nebo .venv do repozitáře nepatří — od toho je .gitignore. GitHub soubory nad 100 MB rovnou odmítne.
  • Strach, že něco rozbijete. Nerozbijete. Dokud commitujete, jde prakticky všechno vrátit. Nejhorší, co se stane, je že si vygooglíte „git jak vrátit poslední commit“ — jako my všichni.
  • Čekání na „až to bude dokonalé“. Nikdo od juniora nečeká dokonalý kód. Rozdělaný projekt s poctivým README je na profilu cennější než prázdno.

Co s tím v praxi

Pokud ještě hledáte první jazyk a projekt, navazuje na tento návod praktický plán, jak začít programovat od nuly. Git pak můžete zapojit hned od prvního dne.

  • Dnes: nainstalujte Git, založte účet na GitHubu a nahrajte první projekt — klidně ten z dnešního článku. Celé je to na 20 minut.
  • Tento týden: doplňte README a .gitignore, zapněte si koloběh add → commit → push po každé práci na projektu.
  • Tento měsíc: projděte si Learn Git Branching a zkuste první větev; připněte si na profil nejlepší projekty.
  • Průběžně: pište smysluplné popisky commitů a jednou za čas se podívejte do historie — je to váš deník pokroku.

Chcete mít na GitHubu co ukázat?

V kurzu Programování v Pythonu a Vibe coding si projekty do portfolia postavíte od první lekce — a Git s GitHubem u toho budete používat jako v opravdovém týmu. Git patří také k základní výbavě pro Linux, automatizaci a nasazování; celý kontext pokrývá kurz Začni s Linuxem a DevOps.

Chci programovat v Pythonu →

Zdroje a další čtení

Zdeněk Vais

Autor článku

Zdeněk Vais

Zakladatel · Senior Principal Software Engineer, Oracle

Zdeněk programuje už od střední školy. Od té doby si prošel cestou od programátora přes team leadera až k architektovi. Za tuto dobu vyvíjel velké finanční systémy, věděcké aplikace nebo například IoT řešení pro letadla. V součastnosti pracuje jako senior principal software engineer ve společnosti Oracle, kde staví cloud pro mediální služby.

Poznej náš tým

← Zpět na blog